Naším cílem je vytvořit komentář k sociologickému textu pro první čtenáře sociologie. Komentář má názorně ukázat, jak je možné číst a efektivně pracovat se sociologickým textem, a jak z něj vytvořit text nový - výpisky, vlastní komentář, či abtrakt. Domníváme se, že studenti by měli alespoň jedinkrát - a nejlépe na začátku studia - názorně vidět, co vše může text důkladnému čtenáři nabídnout. Tento výklad textu bude volně ke stažení, či publikován a rozdáván zdarma novým studentům sociologie.

  1. Obecný problém
  2. Řešení
  3. Jak to bude vypadat?
  4. Jak můžu pomoci?

Problém

V úvodu své populárně-naučné knihy Myslet sociologicky se Zygmunt Bauman seznamuje neznalého čtenáře se sociologií. Provází ho proto knihovnou a spolu hledají sociologickou literaturu. Bauman takto umisťuje sociologii mezi známější obory lidského poznání (psychologii, ekonomii, historii). Odhaluje čtenáři, čím jsou podobné a čím se od nich sociologie odlišuje. To se může zdát jako hezký trik, jak napsat úvod do sociologie. Avšak Bauman takto zároveň demonstruje hned na prvních stranách knihy samo sociologické myšlení – i když přemýšlí o sociologii, tak nemyslí na její definice, ale ihned zve čtenáře do světa, mezi regály knihovny, kde je vědění utříděné knihovníkem za určitým účelem a určitými očekáváními (např. že čtenáři sociologie si rádi přečtou něco z psychologie, ekonomie, historie a naopak). A zde, “mezi věcmi”, poprvé mluví o sociologii.

Ve svém univerzitním kurzu Úvod do sociologie z roku 1968 Theodor Adorno seznamuje své studenty s výhledem uplatnění absolventů sociologie na trhu práce – s jejich představami, když do oboru vstupovali a jejich následnými zkušenostmi s výběruem povolání. A na základě těchto dat ustanovuje hypotézu - sociologie má úlohu především obecně vzdělávací, neboť 20 % absolventů sociologie zůstává pracovat na univerzitách; jen 4 % ze zbylých absolventů využije sociologii ve své profesi. Dále tuto skutečnost dává do souvislosti s obecným dilematem (Vzdělávat se a dbát na osobní rozvoj, nebo se přípravovat k povolání?), a to pak zasazuje do ještě širších souvislostí (Proč společnost odměňuje především zaměstnání, jež se zdají být “obětí společnosti” a jdou proti “přirozenosti člověka”?).

Když Bauman a Adorno poprvé mluví o sociologii, mluví o ní sociologicky. Knihovna, či trh práce jsou jedny z mnoha sociálních rámců, v nichž se sociologické vědění a vzdělání nachází. Jim pak stačí na tyto skutečnosti - o nichž jsou čtenáři a studenti přirozeně seznámeni - jen ukázat. Jejich záměrem je říci, že sociologie takto nějak pracuje s “uvědomováním” si souvislostí a propojováním různých úrovních skutečnosti, s nimiž jsme často seznámeni, ale jsme zvyklí je držet odděleně. Sociologové pak vytvářejí vlastní pojmy, či běžné pojmy dále prohlubují, aby tyto různé souvislosti mohli dále zkoumat. Na příklad Bauman může přemýšlet o oborech lidského poznání, jak jsou utvářené a jak složité jsou čato hranice mezi nimi. Adorno pak přímo přechází k pojmu odcizení, který mu slouží k vysvětlení vztahu jedince vůči současné společnosti. Jde o zvláštní druh představivosti, kterému se říká sociologická imaginace, jež pak znamená dovednost představit si soukromé problémy lidí ve vztahu k společenské situaci. Je-li pak záměrem vysvětlit toto sociologické uvědomování a představivost, tak zřejmě není mnoho lepších strategií, než ji použít nejdříve na sociologii samotnou - jak samotná je zavěšená do různých sociálních rámců.

Nazvěme tento “trik” jako Bauman-Adornovu první sociologickou reflexi a položme si otázku, kam je možné s touto reflexí, s níž se představuje sociologie, až dojít? Na příklad, jak může vypadat tento trik realizovaný samotnými studenty sociologie, nebo jinými slovy, jak může vypadat jakmile ji začnou používat oni samotnotní - je možné se učit sociologii trochu více sociologicky? Tato možnost zde bude testována a to na problému, který nahlíží - jak studenti čtou svůj první sociologický text.

A ihned můžeme říci, že se studentům čtou těžce. Pokud se jich zeptáte, řeknou vám, že si připadají, že čtou text v cizím jazyce (i když jde o české překlady). Věty jsou divně uspořádané, odkazují na knížky, o kterých nikdy neslyšeli a čtou text, jehož autoři je nikdy jako čtenáře na mysli neměli. Jsou cizinci v zemi, které je odmítá - obtížnost četby se tak projevuje jako odcizení. A to vůči textu a jeho kontextu, a tak i vůči sobě navzájem, protože každý ho čte jinak a vůči oboru, který nenabízí žádný jediný správný výklad, pouze rozmanitost výkladů, postřehů, jejichž původ studenti nejsou schopni očekávat, natož je napodobit (neboť jsou jednoduše založené na zkušenosti s jinou četbou).

K tomu je možné přistoupit pedagogicky, jako k problému, který lze vyřešit lepší výukou, lepšími učiteli, jejich nasazením v ochotě text kreativně vysvětlit, lepšími příklady na seminářích atd. To je bez pochyby pravda. Avšak v duchu fakultní sociologie, řešiteli nejsou lepší učitelé, ale lepší sociologie. To je vědění o studentech pro studenty, na kterém se podílejí studenti i vyučující. V takovém případě je nutné se na “tíži” textů dívat jako na “odcizení”, které se dále projevuje jako odcizení od vyučujících, od spolužáků, od svého vlastního kreativního potenciálu atd. Tedy, dívat se “obtížnost” textu podobně jako se sociologové dívají na jiná zatížení společností a odcizením od společnosti. Ostatně právě naučit se nacházet řešení, jež nejsou založená na lepší kontrole (pedagogická, politická), ale větší transparenci (vědecká, sociologická) je duchem sociologie, jež se ve fakultní sociologie nabízí k praktickému osvojení.

Jednoduchý Bauman-Adornův vzor úvodu do sociologie, který nám slouží pro iniciaci fakultní sociologie, směřuje naši pozornost k soustavám vědění, v nichž se vědění nachází a podmínkám, v jakých ke vzdělávání dochází. Na základě tohoto úvodu, který nás vedl k tomu používat sociologii v okolnostech prvního sektání se sociologií, je možné si položit tyto dvě otázky:

  1. Co a jak studenti četli, před tím, než začali číst sociologii? Jaké jsou soukromé knihovny, přečtené a psané texty, v nichž se mají nyní nově umístit sociologické knížky?

  2. Jaké jsou způsoby uvažování a práci s textem, práce s učebnicemi v předchozím vzdělávání? Jaké jsou podmínky a možnosti, pro aktivní čtení a interpretace a komentování textů?

Způsob řešení

Jedním z principů vědeckého myšlení je schopnost redukovat problém na menší oddíly a řešit jej ekonomicky (úsporně) – zájem měřit vzdálenost Měsíce od Země tím, že natáhneme železnou tyč od jednoho tělesa k druhému, můžeme považovat za vědecký zájem, těžko bychom řekli, že užívá vědeckých prostředků k jeho dosažení. Výše představné dva problémy by bylo možné řešit extenzivní a longitudinální studií o myšlení a vědomostech středoškolských studentů, o způsobech, jak čtou, píšou a mysl, mohli bychom vytvořit dotazníky o jejich hodnotách a postojích v různých vzájemných závislostech. A dále bychom mohli uvažovat, jak na tyto závislosti působí školní osnovy a současné metody vzdělávání, nebo jak se utváří skrze komunikační technologie. Taková výsledná studie o příčinách tíže první sociologie, by byla nejspíše sama velmi obtížně čitelná a udělala nespíše radost nejvýše sociologům samotným.

K řešení je proto přistupována úsporněji:

  1. Na místo prozkoumání všeho, co studenti čtou a ví, bude prozkoumáno, jak přímo čtou a snaží se poznávat konkrétní sociologický text, tzn. jejich primární text.
  2. Na místo snahy o kompletní manuál pro jejich všechny budoucí četby, bude vytvořený výklad jediného textu; na místo „univerzality“ manuálu je cílem „maximalizace“ interpretace/í.
  3. A to vše uskutečněné spolu se studenty, kteří můžou dát zpětnou vazbu, zda dosaženému “maximu” výklady rozumí, zda bylo vše vysvětleno srozumitelně a stručně.

Prvním textem pro toto experimentální řešení je zvolen patnáctistránkový úryvek z knihy Alexise de Tocquevilla Demokracie v Americe. Ten se jinak běžně čte v úvodních kurzech do dějin sociologie (např. na ISS FSV), proto existuje dostatečné množství abstraktů a komentářů k prvotní analýze.

Výsledné vysvětlení může být zpracováno takovým způsobem, aby bylo srozumitelné i studentům středních škol, a tak první text pro studenty seznamující se sociologickým myšlením a věděním, může být obecným textem pro seznámení s některými výklady a myšlením o demokracii. Toto je důležitá podmínka fakultní sociologie – cílem je orientace na studenty, avšak produkt by měl mít obecnou hodnotu.

Na rozdíl od běžného sociologický výzkum, jenž by usilovat o zodpovězení může být řešen mnohem úsporněji a efektivněji, pokud

  1. jsou ti, kterým je výsledný text směřován, účastni jeho vytváření,
  2. výsledek je samo-obsažný, a tak bez nutné předchozí znalosti sociologie je přístupný komukoliv.

Student, který si otevře komentovaný výklad kapitoly uvidí, co se skrývá za textem, co podobného může hledat v jiných textech, věnuje-li jim čas a trpělivost. Studenti, kteří se na textu budou podílet, můžou být motivováni pomoci mladším ročníkům, vyzkoušet si sociologickou analýzu textů, interpretace, či přispět myšlení o demokracii a zpřístupnit text, který je důležitou reflexí na toto téma.

Obsah řešení

Za účelem vysvětlit text je nezbytné odpovědět na tyto otázky:

  • V jakém kontextu se úryvek nachází?
  • Co znamenají vybraná cizí slova?
  • Proč autor přemýšlí, tak jak přemýšlí?
  • Jaké jsou odlišné významy textu?

Skrze to nabídnout obecný návod, jak se s texty vypořádat:

  • Jak si psát výpisky?
  • Jak psát abstrakt?
  • Jak rozumět textům?
  • Jak psát odborné texty?

To znamená: Výsledkem je “manuál” ke čtení úryvku od Alexise de Tocquevilla

  • Samotný text má cca 15 stran
  • Dodat o další 15-30 strany vysvětlení, schémat, glosářů, příkladů atd.
  • Výsledkem je malý cca 30 -50 stránkový paperback

Postup řešení

Projekt je realizován kolektivně - od studentů studentům. Účast na výzkumu probíhá v podobě čtení Tocquevillových textů a jeho současných interpretací, dodání zpětné vazby, editace, korektury atd. Všem, kdo se podílí na spolupráci, bude přiznáno autorství ve výsledné publikaci.

  1. Co vše bylo o A.T. napsáno v Česku a v zahraničí?
    • Vypracování rešerše
    • Dodání výpisků
  2. Jak studenti píší abstrakty a komentáře o A. T.?
    • Sběr materiálů od studentů; průzkum, co si z textu zapamatovali
    • Sběr různých interpretací
  3. Co vše A. T. napsal?
    • Vypracování rešerše
    • Dodání výpisků
  4. Editování, četba samotného úryvku a práce na výsledné interpretaci.
    • Komentování manuálu (Je to něco, co byste chtěli mít v ruce, když jste začínali studovat?)
    • Přispění vlastními postřehy

Projekt je realizován ve spolupráci s studentským spolkem Institutu sociologických studií FSV UK Miroslova. Pod názvem “Léto s Tocquevillem”.

Léto s Tocquevillem